Jak jsem již psala v předchozím článku, vracím se na svoji virtuální půdu. Jdu - kdoví, možná jen na chvíli - proti proudu a zkusím se realizovat nejen na Facebooku, kde nic nezůstává, všechno je jako v krátkodobé paměti drženo a navíc jen v přítomném čase a jen pro přítomné. Tak uznávám, že na některé zážitky je to ideální, ale trvalé má zůstat tak.
Pro mne už tento rok skončil. Nyní zcela osobní hitparáda, inspirovaná loňskou. Nutno podotknout, že při ladění nejlepší loňské písně jsem zažila letos nejhorší zážitek.
Na konci října jsem navštívila svého známého Radima na druhé Papučpárty. Chtěla bych Vám vyprávět, jak ve mně stále zůstává skryt zdravotník pečovatel, kterého nezakryje tříletá praxe u Skřivánka ani dva roky u Hennlicha.